Vážené
paní poslankyně, vážení páni poslanci!!
Jistě již jste byli informováni
nějakým způsobem o kauze „Nebezpečná plemena psů“ a návrhu zákona č.805,
předloženém parlamentu skupinou poslanců vedených panem Kořistkou. Po té
co pan Kořistka ignoroval všechny protesty a připomínky odborné a
kynologické veřejnosti, probrala jej narůstající masivnost protestů z bohorovnosti
a přešel do protiofensivy. Vystoupil několikráte v televizi, rozhlase a
poskytl vyjádření některým novinám.
Protože
nemáme jinou možnost, chceme Vás tímto způsobem upozornit na nekorektnost a
nepoctivost jeho argumentů, kterými chce diskreditoval vlnu protestů proti
jeho návrhu zákona a prosadit přijetí tohoto kontroverzního zákona. Zejména
se zaměřil proti iniciativě „Jeden metr“ a Petici, sbírající podpisy
proti přijetí zákona.
Nové argumenty jeho agitačního arsenálu jsou
citacemi z článků, projevů a vystoupení v televizi a lze shrnout
následovně (Komentář aktivity Jeden metr je vložena modrým textem):
1) Evidence
/ registrace. Autoři petice pravděpodobně vůbec nečetli podaný návrh zákona,
který neobsahuje jejich výtky. Podle mého návrhu by musel být každý takový
pes registrován na obecním úřadu- "Jde o to," říká pan Kořistka,
"aby byla vybudována pečlivá místní evidence na obecních úřadech,
které by jednou za měsíc posílaly informace do centrální evidence, takže
stát i obec by z ní měly přehled o všech pejscích, jejich očkování, o
tom, zda někdy někoho pokousali a podobně. Pokud vím, po této evidenci volá
i odborná veřejnost," Budeme chtít prosadit docela zajímavou věc, která ještě
dnes v České republice není, to znamená budeme chtít evidenci a značení.
Myslím si, že to je směr, po kterém volá i odborná veřejnost. Autoři
petice chtějí a zásadně podporují například označení všech psů, pojištění
proti škodám, přísnější tresty, jasnou kontrolu. Toto vše je v našem zákonu.
Musí ho ovšem číst a ne svolávat demonstrace a mást veřejnost
Pan poslanec jako již tolikrát
projevuje svou obratnost v překrucování faktů. V návrhu je
evidence a označování řešena pouze administrativně, evidence psů na obecních
úřadech se provádí a návrh je tedy duplicitní se stávajícím stavem,
samotná identifikace dle návrhu je podle již existujícího systému pouze
tzv.“psí známkou“. My požadujeme centrální evidenci jednotlivců označených
čipováním nebo tetováním. Oba způsoby jsou přijatelné, avšak
preferujeme označování jedinců čipem, který se z pohledu nedaleké
budoucnosti ukazuje vhodnějším a modernějším řešením. Do centrální
evidence musejí být zaregistrováni všichni psi bez rozdílu pro zpětnou
identifikaci jedince a jeho majitele. To umožní kontroly správním orgánům
a zjednoduší pohyb turistický i obchodní při styku se zahraničím. EU
preferuje tento způsob identifikace, který se na našem území již používá
a nejen v zájmovém chovu. Čipování je nefalšovatelné a tudíž
spolehlivé.
2) Téma
omezování chovu a vzor "EU" . Citujeme: Velkým problémem je
neexistence povinnosti označení psů a jejich evidence. Již před rokem
navrhovali poslanci Unie svobody zavést tuto povinnost včetně evidence. Důvod
je jednoduchý - není možné zakázat
nebo omezit
něco, o čem není přehled. Označení (tetováním nebo čipem) a zaevidování
psa bude sloužit pro zjišťování jeho vlastníka po celou dobu života psa.
Dojde také k zajištění veřejného pořádku, lze monitorovat chov nebezpečných psích plemen.
Důležitá je také možnost sledování očkování psů. Tato evidence umožní
zjišťovat majitele, který je právně zodpovědný za zvíře.
Tedy cílem evidence je monitorování a dále pak omezení a zákaz
nebezpečných plemen.Krásný příklad politického farizejství, kde v níže
uvedených výrocích pan Kořistka tvrdí, že:
- Zákon není o omezení chovu či držení vyjmenovaných plemen.
- Určitě ne, to znova chci zdůraznit, nechceme zákaz chovu nějakých bojových
plemen.Já
jsem přesvědčený, že ta věc se diskutuje v Evropské unii, některé jsou
ostrou legislativní úpravou. Například zakazují dovoz, vývoz, prodej těchto
psů, mají povinnou sterilizaci, zvláštní povolení na chov. My tímto směrem
doopravdy nechceme jít, nechceme popudit všechny ochránce těchto zvířat,
myslím si, že jsem v kontaktu i s těmito lidmi.
-"Rozhodně
nechceme s kolegy rozpoutat štvanici na všechny chovatele takzvaných bojových plemen psů a zavést
tak drastická opatření, včetně kastrací a utrácení, jak se o nich můžeme
dovídat ze zahraničních médií.
- Náš návrh zákona, který podali poslanci Unie svobody, KDU-ČSL a ODS, neomezuje
a nesnižuje chov některých plemen psů.
- Žádný zákaz,
omezení chovu, dovozu, prodeje či propagace,
jak je to běžné v mnoha zemích EU, v našem návrhu není a autoři petice lžou,
když tvrdí, že tato omezení nejsou v Evropě běžná.
-Faktem je, že na určitou skupinu majitelů, kteří chovají psy označené v
zákoně jako "nebezpečně", budou kladeny daleko větší nároky.
Nemusí se obávat, že jejich zvířatům hrozí zákaz dovozu, propagace,
kastrace,či snad dokonce utrácení mláďat. Půjde jen o to splnit přísnější
podmínky.
Podívejme
se tedy, co říká náš komentář ke konkrétnímu znění návrhu zákona:
§
2 - Vymezení pojmů
-
(!) vlastnosti uvedené jako nebezpečné
jsou ve skutečnosti vlastní všem plemenům služebním, loveckým a pasteveckým.
K bojovým účelům ve smyslu boje proti člověku nebylo
v novověku šlechtěno žádné plemeno, bojovými vlastnostmi lze snad
nazvat používání psů k likvidaci jiných živočichů či k zápasům
s jinými živočichy. V takovéto souvislosti by se však dalo hovořit
o řadě běžných plemen, která v příloze nejsou a navrhovatel zřejmě
ani netuší, že existují a že takový původ mají. Jediné skupiny plemen,
u kterých nebyla určitá forma agresivity vůči člověku brána jako předpoklad
k vyřazení z chovu, jsou plemena služební
a pastevecká. Zde je však latentní agresivita spojena s nadprůměrnou
ovladatelností nebo je vázána na velmi specifické situace. Ze skupiny
pasteveckých plemen není v příloze návrhu uvedeno žádné plemeno.
poznámka
1: nahrazení mediálně vděčného názvu
„bojový pes“ termínem „nebezpečný pes“
je ve smyslu předlohy pouze drobnou kosmetickou úpravou, která zastírá
zřejmý diskriminační charakter dalších paragrafů předlohy. Termín
„nebezpečný pes“ by měl smysl pouze pro označení jednotlivce libovolného
plemene. Jak však vyplývá z přílohy návrhu, jedná se v tomto případě
o mystifikaci a předkladatel ho používá ve zřetelně rasistickém smyslu ve
smyslu určování charakteru individua podle příslušnosti k rase,
kterou ovšem předem příslušně a zřetelně označí a přisoudí ji
vlastnosti dle svých pocitů a uvážení.
§3
- Chov nebezpečného psa
Celý
tento paragraf je vzhledem k zavádějící a odborně nesmyslné
definici uvedené v paragrafu 2 odst. a) a zároveň pro jeho
principiální rozpor s názory veterinářů, etologů
i biologů zcela diskriminační.
Ohlašovací
povinnost je zde navíc zaměněna povolováním ze strany úřadů, navíc s omezenou
dobou platnosti. Ve znění v jakém je navrhován tento paragraf je zřejmé,
že majitel je zcela a
bezpodmínečně vydán napospas úřednímu rozhodnutí. V případě
negativního stanoviska o prodloužení povolení či povolení k chovu
nezbývá než psy dát do útulků či utratit! Ve znění předlohy je zřejmé,
že se to týká jak již chovaných jedinců, tak narozených štěňat.
Teoreticky pak může znemožnit, či výrazně znesnadnit i změnu trvalého
bydliště majitele. Prostor pro
úřední libovůli, případně i pro vyřizování osobních účtů je zde
ohromující.
§
4 Hromadný chov nebezpečných psů
(!!!)
Pro tento paragraf platí obecně totéž co pro paragraf předchozí. Oba tyto
paragrafy nesou velmi zřetelné prvky totalitní státní správy a v důsledcích
porušují zjevně práva občanů
a Evropskou dohodu o ochraně zvířat v zájmovém chovu.
Tento
paragraf v souvislosti s navrhovaným doplněním zákona 368/92 Sb.
(v platném znění) o správních
poplatcích (doplněním položky 73a) tak, jak je navrhovatelem uvedeno
ve „Zvláštní části“ návrhu je pro řádné chovy psů likvidační.
Toto
ustanovení, které je v přímé souvislosti se Zvláštní částí návrhu,
označené Čl. I,
k §§ 3 až 6, vychází z jednoduchého předpokladu, že co
chovatel, to zištný darebák.
Vydání
hromadného povolení k chovu nebezpečných psů má stát 50.000,- Kč.
Žádný řádný chovatel není schopen tuto částku platit bez toho, aby zvyšoval
produkci štěňat a tento administrativní náklad „rozpustil“ do ceny více
štěňat. Pak ovšem vyvstává otázka ceny psa a
jeho kvality a v neposlední řadě schopnost vůbec psy prodat. Dnes, kdy
zodpovědní chovatelé kontrolují sami, do jakých podmínek má štěně přijít,
se jedná o velice žádoucí stav, který by takovýmto opatřením byl zcela
negován. Řádný, rozumný a zodpovědný chovatel
(a těch je drtivá většina) nemůže za takovýchto okolností v chovu
regulérně pokračovat .
- Podstatně přísnější a tvrdší zákony platí například ve Velké Británii,
Belgii, Francii, Nizozemsku, Německu, Švédsku, Norsku, Itálii, Dánsku,
Rakousku, ale také v Maďarsku a připravuje se v Polsku.
- Pokud tedy budou kritici našeho návrhu sdělovat veřejnosti polopravdy a
nejsou schopni akceptovat ani ty mírné principy, které v zákoně navrhujeme,
docílí pravý opak a veřejnost se zradikalizuje jako v zemích EU a vynutí
si podstatně přísnější zákon.
Ve dnech 21.-26.7.2000 se konal
v Salt Lake City (U.S.A., stát Utah) sněm Asociace veterinárních lékařů
(obdoba naší Komory veterinárních lékařů) AVMA, která je členem Světové
veterinární asociace. Mimo jiné byl na programu i bod, který se týkal současné
mediální kampaně proti některým plemenům psů (např. pitbul) v Evropě.
Technická komise AVMA doporučila Radě nezabývat se současnou evropskou mediální
kampaní proti některým plemenům psů, protože po racionálním zhodnocení
faktů neexistuje „nebezpečné plemeno“, ale vždy jen „nebezpečný
pes“ (citováno z odborného tisku veterinárních lékařů).
Tvrzení.že
navrhovaný zákon je v souladu se zákonem 246/92 Sb.
na ochranu proti týrání zvířat, zákonem č. 166/99 Sb. o veterinární
péči a zvláště pak Evropskou dohodou o ochraně zvířat v zájmovém
chovu, považujeme za vědomě nepravdivý. Navrhovatel prohlašuje, že zákon
je v souladu s právem ES. Nejsme právními odborníky, ale domníváme
se, že jednotlivé právní úpravy aplikované navíc pouze v některých
evropských zemích nelze odpovědně nazývat souhrnně právem ES.
Navrhovatel
se dále odvolává na trend v zemích Evropské unie. Klademe však otázku,
zda se jedná o trend zdůvodnitelný jinak než unáhlenými zásahy státních
administrativ
do občanských práv na základě populisticky vedených mediálních
kampaní, či naopak řádně vědecky odůvodněný a
statisticky podložený. Ve své, obecně
neakceptovatelné příloze, uvádí jako „nebezpečné plemeno“ Stafordšírského bulteriéra.
Za toto tvrzení by pan poslanec v Británii sklidil všeobecný posměch a
pohrdání, jelikož se jedná o britské národní plemeno (více než 250.000
registrovaných jedinců = korektní údaj britských chovatelských klubů, viz
internet) chované převážně rodinami s dětmi a všeobecné nazývané
„Nanny dog“. Britové jsou snad hloupí sebevrazi?
-Použijeme ty části zahraničních zkušeností, které například neumožňují
chování těchto psů dříve trestaným osobám nebo těm, kterým již v
minulosti bylo opatrovnictví psů odňato.
- Například ve Francii je ten zákon velice přísný. My jsme si ho jenom
nechali přeložit, abychom měli inspiraci, a tam se jasně hovoří, že osoby
trestané v minulosti nebo osoby, kterým bylo vlastnictví nebo opatrovnictví
psa v minulosti odňato, by neměla mít právo vlastnit takového psa. A myslím
si, že v tomto duchu chceme jít.
- Zákaz chovu "bojových" plemen, není řešením....
- v jedenácti zemích EU jsou zákony které jsou podstatně přísnější,
jsou radikálnější, náš návrh je o prevenci .. .
K právním
normám jenom to, že pan Kořistka vytrhl ze souvislostí určité body a
slepil je v nesourodý celek, který chce prosadit.jak tedy vypadá situace
v evropských státech (o situaci v USA viz předchozí odstavec
komentáře):
Francie –
1999 zákon o nebezpečných a potulných zvířatech a ochraně zvířat.(č.99-5).
Stanoví velmi přísná pravidla pro chov pitbulů. Je vymezena i další
kategorie tzv. obranných psů –rotvajler, amstaff. Tito psi nesmí být chováni
osobami trestanými za trestné činy a mladšími 18.let. je zde i omezení
pohybu a vstupu a odkládání ve veřejných prostorách. Výcvik k útokům
psů kousáním je trestným činem s výjimkou výcviku pro služební účely
a střežení.existuje i opatření sterilizace a zákazu dovozu a obchodování
s těmito plemeny.Řada věcí je ponechána pravomoci místních úřadů.
Zákon je
kritizován a v případě řady kříženců je neuplatnitelný a neřeší
hlavní problém, kvůli kterému vznikl – využívání podobných psů podsvětím
a drogovými dealéry.
Irsko – zákon
o dohledu nad psy(1986, novela 1992). Je motivován především kvůli útokům
psů na dobytek.místní orgány vydávají povolení k chovu psů, které
se neudílí osobám, mladším 16 let, trestaným za přestupek zákona na
ochranu zvířat nebo takovým, kterým to výslovně zakázal soud.zvláštní
pravidla platí pro chrty. Smí být
vedeni maximálně 3 a nikdy volně.
Zákon
upravuje zodpovědnost majitele psa za vzniklé škody, a reguluje i problém
nadměrného štěkání. Soud rozhoduje v individuelních případech, zda je
pes nebezpečný (lidem či dobytku) a není pod řádnou kontrolou a stanoví
sankce (pokuty až odnětí svobody).
Ministr má
právo stanovit omezení volného pohybu určitých plemen na určitých místech,
omezení jejich dovozu a obchodování a povinnost pojištění majitelů.
(seznam není uveden).
Zvláštní
ustanovení včetně možností ukládání pokut je věnováno znečisťování
veřejných prostranství psy.
Velká Británie
– specielní zákony o psech, obdobné irským (1871 nový z r.1991,
novelizovaný 1997). Má rovněž obecnou povahu, bez specifikování určitých
plemen s možností pravomoci ministra životního prostředí přijmout
opatření, která by se týkala určitých plemen. Jako výjimka jsou
specifikována 4 plemena používaná pro zápasy. U těchto (především jde o
pitbula) je zákaz chovu, obchodu a volného pohybu bez vodítka. Chovat se
mohou jen kastrovaní jedinci, evidovaní policií a pojištění, mající udělenu
výjimku. Opatření se netýká např. anglického plemene stafordširského
bulteriéra nebo bulteriéra.
Vedle
problematiky nebezpečných psů existuje i zákon proti tzv. zuřivým psům,
kteří volně pobíhají a obtěžují nebo ohrožují občany.
Zvláštní
pozornost je věnována znečisťování veřejných prostranství a citelným
sankcím za toto.
Německo
– držení a chov psů pojednává řada starších zákonů (1974,1970,1987)
které řeší pohyb psů na veřejnosti, jejich držení apod.
Odlišné
je Brandenburské Nařízení o venčení a držení psů 1998. nevztahuje se na
služební psy. Při venčení musí být dbáno aby pes neohrožoval lidi, zvířata
nebo věci. Stanoveno, kdy musí být pes na vodítku.
Musí být zabezpečeno, aby pes neutekl. Jsou stanoveni „nebezpeční“
psi, kteří musí být vždy na
vodítku a „kousaví“ psi, kteří kromě vodítka musí mít i košík. Psi
obecně nesmí na dětská hřiště,
označené louky a plovárny.
Klíčový
je §6, kde je v odst.32 stanoveno, které rasy nebo skupiny psů se považují
za nebezpečné (domněnka nebezpečnosti), dokud majitel nedokáže před místním
úřadem, že pes nemá žádnou vlastnost ohrožující zvířata nebo lidi.
Kousavý pes je takový, který pokousal člověka nebo zvíře, aniž byl sám
napaden nebo provokován. Nebezpečný je i pes, který štval nebo roztrhal zvěř.
Dále je to i pes, který opakovaně a nebezpečně skáče na lidi.
K chovu
nebezpečných psů je potřeba povolení místního pořádkového úřadu,
podmínkou je 18 let a potřebné odborné znalosti. Žádná skutečnost však
nesmí vést k domněnce, že žadatel nemá potřebné schopnosti. Úřad
může zakázat chov, pokud někoho ohrožuje.
Obdobné je
Nařízení o chovu psů v Berlíně 1998, jen s tím, že nejsou
stanovena „nebezpečná“plemena, ale nebezpečnost psa je určena podle jeho
chování. Úřad může nařídit usmrcení psa, který někoho nebezpečně
poranil. Je zákaz výcviku psů k útočnosti a agresivitě.
Výsledek těchto
legislativních trendů se naplno projevil v německém Zákoně k potírání
nebezpečných psů 2000, který je hlavně výsledkem mediální kampaně
rozpoutané po „hamburgském“případu napadení a usmrcení dítěte.. Jsou
stanovena konkrétní psí plemena a jejich kříženci, která nesmí být dovážena,
další, jejichž chov je omezen, včetně obchodování. Specifikováno je
celkem 42 plemen psů v těchto dvou skupinách. Jsou stanoveny citelné
peněžité sankce nebo i tresty na svobodě za nedodržení zákona.
Proti zákonu
(bohužel pozdě) protestují němečtí kynologové a žádají jeho zrušení.
Rakousko
– chov psů je určován legislativou jednotlivých zemí federace a liší
se. Vídeň – vybírání poplatků za chov hlídacích psů, chov na území
hlavního města a chov k podnikatelským účelům či provozování živnosti.
Je stanovena povinnost péče o psy a ochrana proti týrání a zákaz bezdůvodného
usmrcení. Za týrání se považuje omezení pohybu, pokud neohrožuje okolí.
Na veřejných místech musí být zajištěno ovládání psa, v parcích
a na označených loukách na vodítku, nebo náhubek. Psi kteří koušou, náhubek
mít musí. Místní vyhlášky mohou stanovit „psí zóny“ pro jejich volný
výběh. Za psa zodpovídá ten, kdo jej hlídá, pokud k tomu nemá způsobilost,
tak majitel.výši poplatku za psy stanoví místní úřady.
Tyroly –
podobné, důraz na přiměřenou péči i o nemocná či zraněná zvířata a
dobré podmínky chovu. Např. psí ohrada musí mít alespoň jednu stranu jako
výhled. Zákaz používání elektrických výbojů k výcviku psa. úřad
může odebrat týraného nebo zanedbávaného psa majiteli. Trvalé připoutání
nebo držení psa v ohradě je zakázané. Pes může být puštěn navolno,
pokud neobtěžuje další osoby, zejména děti. Placení poplatků za psy je
povinné od 3 měsíců psa.
Korutany
– jako jediná rakouská legislativa pojednává pravidla chovu nebezpečných
zvířat, ale pes domácí je výslovně vyňat z této kategorie. Pokud je
však nebezpečím pro člověka, obec vydá příkazy na ochranu nebo odstranění
tohoto nebezpečí a pokud není jiné řešení, odejme jeej vlastníkovi a na
jeho náklady umístí v příslušném zařízení. Pokud toto není možné,
může nařídit i usmrcení. Ostatní opatření jsou podobná předchozím, s tím,
že na veřejných prostranstvích, kde může být pes navolno, má mít ten,
kdo psa vede vodítko event. náhubek sebou, aby je v případě potřeby
mohl nasadit a zabránit incidentu. Zákaz vstupu psů na dětská pískoviště
a hřiště. Místní vyhlášky mohou stanovit zóny zákazu psů. Je povinnost
označení pozemku, kde se volně pohybuje pes.
Švédsko -
Nařízení na ochranu zvířat 1988 v §19a zakazuje vlastnit nebo
chovat psy, kteří jsou mimořádně
agresivní, vznětliví, koušou, těžko zvladatelní, pokud už zaútočili
nebo mají sklon k agresivitě vůči lidem nebo jiným psům.takový pes
musí mít na veřejnosti vodítko a náhubek. Kousavý pes má být chován na
oploceném místě. Policie může nařídit zamykání kousavého psa a je li
nebezpečný, po vyjádření veterináře nechat utratit. Návrh nového zákona
se připravuje.
Je evidentní,
že pan Kořistka svůj návrh kompiloval tak, že ochranu čistoty převzal z legislativy
Británie a Irska, tvrdý postup proti vybraným plemenům z Francie a zejména
Německa, a seznam diskriminovaných psů odvodil z německého s poukazem
na pracovní označení našich veterinárních orgánů, které bylo použito
jen proto, aby bylo možno srovnat naše statistické údaje se zahraničními.
Z pozitivních bodů zákonů jiných zemí jej však nic neinspirovalo.
3)
Preventivní
funkce zákona
- to znamená my chceme všem těmto problémům předcházet právě naším zákonem,
ne že budeme spřízňovat právní normy, které budou trestat až ten následek..
Ten náš zákon je jednoznačně o prevenci, to znamená aby k těmto útokům
nedocházelo, jsem přesvědčen, že není pravda co tady p. Tichá říká, že
tady jsou nějaké zákony, ano jsou tady zákony, které zasáhnou, nebo mohou
být uplatněny až teprve dojde k pokousání člověka, tedy k napadení.
- Poslanec je zde také od toho, aby problémy pomáhal řešit.
Proto tedy náš návrh zákona, který je jasně preventivní, a který chce
problémům předcházet
- je to o té prevenci, a rozumný člověk nechce aby pobíhali volně zvířata,
aby tady docházelo k napadení lidí,
- náš návrh je o prevenci, to znamená zavádí zde určité podmínky aby
tito psi mohli být evidováni,....
Nevíme,
jakou prevenci má pan poslanec namysli když, jak vyplývá s údajů
veterinárni správy, kterými v poslední době pan poslanec začal
operovat, těžiště problémů poranění člověka je mimo plemena, která
chce postavit mimo zákon a opatřit nálepkou „nebezpečná“. O
problematice určení původu, evidence a držení kříženců, kteří v podobných
statistikách nejen u nás, ale i v zahraničí figurují na prvních místech,
toho zákon mnoho neříká.
4)
Vsup psu na
veřejna prostranství a dopravních prostředků ,"jasná pravidla pohybu
psů, dále však nespecifikovaná"
- Termíny v petici "nelidský, likvidační, bojoví psi, administrativní
nařízení o povinném výcviku vyjmenovaných plemen, zákaz vstupu psů do
vybraných prostor a dopravních prostředků atd", se v našem návhu zákona
vůbec nevyskytují !!!
- konfliktním bodem návrhu zákona by snad mohlo být přesné
vymezení určité skupiny - není nazvaná bojová plemena, ale "plemena
nebezpečná",
Pravidlo vodítka a náhubku
- Diskutovat lze o přístupu těchto psů do hromadných dopravních prostředků,
na veřejná místa či do společných částí budov
-Stejně tak pohyb těchto psů v místech velkého výskytu lidí může vést
ke zkratovému chování zvířat, a tedy k napadení- a i odborníci se
dnes přou, která plemena by do této kategorie měla patřit .... Takže to je
doopravdy na odbornou diskusi
- jiné pravidlo ze zahraničí, které je možno zvážit, je zavést podle
Francie opatření zcela zakázat vodit "bojové psy" na veřejná
prostranství, například do tramvají či autobusů a to i když mají náhubek
a vodítko.
- Každopádně nějaký režim zde musí být, nemůžou psi pobíhat bez náhubku
volně mezi lidmi, -.
- chceme tuto situaci řešit zákonnou úpravou, která podstatně zpřísní
podmínky jak pro pohyb těchto psů
-...proto princip nějaký jak se tito psi mají pohybovat, ...
- .. zavádíme jasný režim pohybu těchto psů, .. nemůžou vlastně mezi děti
na pískoviště
Podle těchto pravidel by měli mít psi tzv. "bojových
plemen" na veřejnosti vždy nasazen náhubek a majitel by je měl mít na
vodítku.
- ihned při východu z domů by musel mít náhubek a měl by být veden na krátkém
vodítku
- Chceme jasný princip vodítka, náhubku, evidence či povinnost odstraňovat
znečištění veřejných prostranství. Toto vše žádala odborná kynologická
veřejnost i organizace na ochranu zvířat.
- Jednoduše řečeno, chceme jen, aby se vžil princip vodítka, náhubku i
podmínky psů na veřejných prostranstvích,"
- Jak k současnému stavu přijdou ti poctiví majitelé psů, kteří již
dnes disciplinovaně používají náhubek a vodítko, "venčí" psa
na vhodných prostranstvích a jejich psi nenapadají ostatní zvířata.
- Chceme prosadit povinnost používat vodítko a náhubek.
- Je jasné, že nedodržování základních pravidel, tedy nepoužívání vodítka
a náhubku, vede k napadením člověka či jiného zvířete
-Budeme prosazovat princip registrace, vodítka a náhubku
- budeme prosazovat princip vodítka a náhubku
- Nelze tedy demagogicky argumentovat, že nejvíce pokousání zapříčinili
vlčáci a jezevčíci. Ano, je to pravda, ale těchto psů je v ČR několikanásobně
více. Proto ale také povinný náhubek i pro tyto psy !
- Jak poslanec doplnil, navrhovaná zákonná norma bude prosazovat princip
povinného vodítka a náhubku..
- ..., aby zde byl jasný princip vodítka a náhubku,...
- Proto princip vodítka,proto princip náhubku,
- my zde zavádíme, jasný princip vodítka a náhubku
Nepochybujeme o duševním
zdraví pana Kořistky tím, že bychom předpokládali, že ve svém návrhu
použije pro definování charakteru zákona výrazy jako nelidský, likvidační.
Použil však název „bojoví“nebo „agresivní“ pro označení těchto
plemen mnohokráte ve svých vystoupeních a článcích, např. Lidové noviny
27.10.2000, Zemské noviny 27.10..2000,
Elefant 9.11.2000 a jiné. Zřejmě z taktických důvodů později přešel
na méně konfliktní pojmenování „nebezpečná“ plemena, které jej staví
do pozice ochránce proti obecnému nebezpečí a které také použil ve svém
návrhu.
Jak již jsme uvedli v předchozích
odstavcích, považujeme zákon za likvidační a nelidský, protože ve svých
důsledcích zakrytě vede k likvidaci nesmyslně vybraných plemen psů u
nás.
Zásadně odmítáme omezování
pohybu psů na vodítkách a s náhubkem v místech, kde je v dosahu
200 metrů stavení. Se vší razancí odmítáme jakákoli nařizování používání
vodítek a náhubků celoživotně u nesmyslně vyjmenovaných plen psů. Tento
fakt zahrnutý do návrhu zákona č.805 je diskriminační a podporuje týrání
zvířat tím, že neumožňuje fyziologické a biologické potřeby pohybu a
volnosti jedince.
Chceme jasně definovat pohyb všech psů mimo
ohrazený pozemek vlastníka. Tady se mohl pan Kořistka inspirovat velice
rozumným přístupem právě v rakouské legislativě, o které se zmiňuje.
Chceme dát obcím pravomoci, aby mohly určovat
místa, kde je možný volný pohyb psů a kde je například zakázán a nebo
jen s vodítkem (pískoviště, hřiště. vybrané parky a sady).
O zákazech vstupu vybraných
plemen do určitých prostor se v návrhu nehovoří, ale pan poslanec tuto
možnost zvažoval např. ve svém rozhovoru v Lidových novinách jako následováníhodnou
praxi z Francie.
5) Zavedení
obecných pravidel hry - Zákon chce zavést jasná pravidla do této
problematiky, chce pravidla pro všechny psy.
- Já sám mám pejsky rád, i proto si myslím,že určit přesná pravidla hry
je třeba.
- Rád bych předešel všem nedorozuměním, ale je třeba dát jasná pravidla
pro všechny majitele, kteří nějakého pejska chovají.
- Z rozhovoru s poslancem Zdeňkem Kořistkou jasně vyplynulo, že nejde o zákazy,
ale o pravidla, která by měla usnadnit vzájemné soužití milovníků psů i
jejich odpůrců.
-Dojde-li k
dohodě na regulačních pravidlech, myslím si, že nebudeme muset jít cestou
zákazu.
Jaká
dokonalá shoda s předchozími výroky o tom, že v žádném případě
nejde a není cílem zákaz jakéhokoliv plemene! Není možno to chápat jako výhružku
: nedáte li pokoj, tak vám vaše psy jednoduše zakážem?
6) Zpřísnění
sankcí a to i trestních.
- Ve své předloze počítám i s přísnými sankcemi a to i trestními
- Chceme přísnější sankce pro ty, kteří nebudou tato pravidla dodržovat.
- Stejně tak zpřísníme tresty za případné nedodržení pravidel, které
se v zákonné normě objeví. Již dnes jsme rozhodnuti použít značné finanční
sankce, ale na stole je také možnost zpřísnění trestního práva, pokud je
pes používán záměrně k útokům na člověka
- Prostě zpřísnit podmínky. V zákonu budou značné finanční tresty, zvažujeme
i trestní odpovědnost, to znamená zpřísnění trestního práva
- budeme chtít prosadit ten princip, že ten pes není odpovědný za své činy,
ale je odpovědný jednoznačně ten majitel. A pokud dojde k napadení člověka
nebo jiného zvířete, tak tohle bude samozřejmě pod přísnou sankcí. Já
jsem hovořil o tom, že chceme zpřísnit například trestní právo. Já si
myslím, že jsou i případy, že majitelé některých psů je cvičí
doopravdy i k útokům na lidi.
- Poslanci navrhují velké peněžité tresty. A za určitých okolností i
trestní stíhání. "Zvažujeme trestní odpovědnost, když se pes používá
k útoku na člověka," říká Kořistka
- Jak poslanec doplnil, navrhovaná zákonná norma bude prosazovat zpřísnění
trestů za případné nedodržení pravidel. "Už dnes jsme rozhodnuti použít
značné finanční sankce. Na stole je také možnost zpřísnění trestního
práva," upřesnil. Objevují se totiž názory, že mají platit obdobná
zákonná omezení jako při držení zbraní, tedy obdoba zbrojního pasu.
A to je právě
jedním z důvodů, proč označujem tento zákon za likvidační.
Navrhované sazby jsou vrcholně diskriminační ať již se týkají pokut za přestupky
(50 000 – 150 000 Kč) -
srovnejte s dopravními přestupky, které jsou výrazně nebezpečnější
a četnější, nebo s poplatky za chov těchto psů. Vydání hromadného
povolení k chovu nebezpečných psů má stát 50.000,- Kč.
Předpokládáme,
že navrhované sazby a další skutečnosti zde uvedené, vyžadují přinejmenším
porovnání s jinými činy a sazbami.
Pravý
důvod je odhalen až v závěru důvodové zprávy návrhu. Je jím podle
něj předpokládané zvýšení příjmů veřejných rozpočtů ziskem z poplatků
a pokut (a opět hezká kulatá čísla, ví vůbec předkladatel, kolik je u nás
psů?).Nechutný a nelogický populismus (a snad už se to ani populismem nazývat
nedá) zde nalézá jeden ze svých vrcholů (!).
Takovýto důvod, který odhaluje pravou podstatu věci však
musíme odmítnout a musíme položit otázku, která citová vazba, která
lidská činnost bude další příjmovou položkou státního rozpočtu a veřejných
financí. I to je důvod, proč nejen celý
návrh, ale i ideu jeho vzniku považujeme za naprosto nemorální.
7) Statistiky
- pozor, v některých pořadech i 2x po sobě - Hlavně poslední dobou. - Za
devět měsíců letošního roku, došlo dle statistik Státní veterinární
správy ČR k 17.356
případům napadení člověka psem a pes musel být klinicky vyšetřen.
Nedělám si iluze, že tato čísla jsou úplná s sami veterináři přiznávají,
že tento stav
může být ještě mnohem horší. Čísla, která by uváděla vzájemné napadení psů mi nejsou
známá, ale dle odborníků jsou ještě podstatně větší.
- Bylo třeba oslovit odborníky, svazy chovatelů, utřídit fakta a opřít se
i o statistiku, která ukazuje, že k pokousání psů i lidí agresivními zvířaty
stále dochází a tudíž je nutné se tím zabývat bez ohledu na to, zda
neplechu dělá kříženec, jezevčík nebo nějaký velký pes. Právě proto
se poslanci nesoustředili jen na strach budící bojová plemena psů.
-
Čísla ve statistice SVS jsou i u těchto psů také jasná. 1 363 napadení za
devět měsíců, přičemž sami autoři petice uvádějí, že psů těchto
plemen je cca 20 tisíc.
- My jsme přesvědčení, že tento problém je třeba řešit. Ta čísla co
tady mám jsou velice alarmující. Za minulých devět měsíců minulého roku
došlo v České republice k pokousání více než 17000 lidí.
- Vyšli
jsme na základě téhle statistiky, která teda říká, že za posledních 9 měsíců
došlo v České republice k 17356 pokousaným, vlastně... nebo útokům na člověka
a člověk byl pokousaný
- .... majitel psa je potrestán až když jeho zvíře někoho napadne, a
to se stává dost často.
Pan poslanec je přesvědčen, že právě tyto informace
jsou jeho nejsilnějším trumfem proti svým odpůrcům. Asi neví o čem mluví
a došel k názoru, že čísla dobře působí na občany. Dalo by se to i označit
jako "šiření poplašné zprávy“.
Veterinární zákon stanoví
chovatelům povinnost zajistit, aby zvíře, které poranilo člověka, nebo s ním
přišlo do kontaktu, způsobem a za okolností,
které mohou vyvolat podezření z onemocnění vzteklinou, bylo neprodleně
vyšetřeno veterinárním lékařem a byla vyloučena možnost nakažení touto
nákazou. Podle zpracované analýzy informací okresních a městských veterinárních
zpráv provedené za období od 1. ledna do 30. září 2000 bylo z uvedených
důvodů klinicky vyšetřeno celkem 19 809 zvířat, z toho bylo 18 482
psů . Plemena stanovená podle metodiky Federation of Veterinerians of
Europe (Newsleter FVE 10/2000) pod pojmem „ovčáci“ (německý ovčák,
belgický ovčák, čs. vlčák) představovala 22,8% soboru, „vybraná
plemena“(nikoliv bojová, agresivní nebo nebezpečná, na což se pan
poslanec odvolává) mezi která byly zahrnuta akita inu, americký stafordšírský
terier, stafordšírský bullterier, bullterier, argentinská doga, bordeauxská
doga, brazilská fila, mastif, bullmastif, pitbul, rhodeský ridgeback,
rotvajler, japonská tosa a dobrman, představovala 8,1 %, jezevčíci představovali
11%, kokři 6,6%, pudlové 3,1% . Tento soubor čísel není statistikou napadení
člověka psem, ale ošetřených poranění v souvislosti s držením
psa, tedy i škrábnutí apod. jinak by docházelo denně k 67 případům
napadení člověka psem (pan poslanec se obává, že čísla jsou ještě vyšší)
a pak je skutečně na pováženou, že naše lidská populace ještě přežívá
tuto genocidu se strany našich krvelačných psů.
Dalším sledovaným souborem,
který doplňuje uvedená klinická vyšetření byl soubor vyplývající z laboratorních
vyšetření provedených v NRL na vzteklinu Z uvedených údajů vplývá,
že počet laboratorních vyšetření koček i psů na vzteklinu má od r. 1991
klesající trend. Za devět měsíců bylo v roce 2000 vyšetřeno celkem
457 koček z toho poranilo 189 a celkem 353 psů z toho poranilo 180.
Pro analýzu případů u
nichž bylo v anamnese jednoznačně uvedeno, že pes pokousal byly získány
údaje 48 psů vyšetřených laboratorně v NRL v roce 2000 (
I. –VIII.). V. tomto soboru představovali kříženci 33,3 % , němečtí ovčáci
18,7 %, jezevčíci 12,5%, pudli 8,3% kokři 4,2 %, dalmatini 4,2% . Z „vybraných
plemen“ byli zastoupeni stejným dílem (2,1%) pouze dobrman a rotvajler. Významné
je že u 69% daného souboru se jednalo o psy bez výcviku. Toto jsou asi reálná
čísla, kdy pes prokazatelně pokousal člověka a chybí jen bližší analýza
příčin, tedy kdy si třeba poranění zavinil sám napadený a kdy byl na vině
pes, jeho nezajištění nebo agresivita.
8) Výběr
nebezpečných ras - téma, ve kterém nemá ani pan poslanec Kořistka jasno -
mluví o tom pouze když musí a nemá jasnou koncepci.
- Proběhne jistě také velká diskuse o definování plemen či jejich kříženců,
která určí skupinu psů, na něž se bude zákon vztahovat. Objevují se názory,
že pro jejich vlastníky pak má platit obdobné zákonné omezení jako při
držení střelných zbraní, tedy obdoba zbrojního pasu.
- Poslanec Kořistka si ovšem zatím není jistý tím, jak vlastně
definici tzv. "bojového plemene" vymezit. Ně- kteří odborníci a
chovatelé psů totiž namítají, že pojem sám je nesmyslný a že
"bojový pes" se dá například obtížně rozeznat od kříženců.
To je právě velký problém, který asi vyvolá vášně," uvádí Kořistka.
Podle něj musí o definici toho, co "bojové plemeno" znamená, hovořit
především odborníci: nějaká diskuse však prý musí proběhnout.
- konfliktním bodem návrhu zákona by snad mohlo být přesné vymezení určité
skupiny - není nazvaná bojová plemena, ale "plemena nebezpečná",
a pak ještě skupina psů, v EU označována termínem "pes, který kouše".
Jednalo by se o zvířata, která už někdy někoho napadla. Také na jejich
majitele by byly kladeny větší nároky.
- Zákaz chovu "bojových" plemen, která se i mezi odbornou veřejností
těžko definují ....
- My jdeme stejným směrem, co se týče vyjmenování těchto plemen tak jako
v mnoha zemích Evropské Unie...
- ... jsou eee, my jsme vyšli ze zahraničních zkušenosti, ve všech těchto
zákonech jsou určité seznamy těchto plemen, my jsme také vyšli z materiálu,
které ve svých statistikách používá SVS, která uvádí 14 "bojových"
plemen, víme že to je pracovní název, my nenazýváme tato plemena bojová,
a průnikem těchto poznatků jsme vytvořili seznam osmi plemen plus pitbullů.
Pro ilustraci nebezpečnosti slouží mimo jiné i následující
graf, který zahrnuje relativní čísla pokousání, a další dva o situaci na
venkově a ve městě. Je evidentní, že procento případů roste s četností
jedinců chovaného plemene. Ani tady sice neexistují statistiky, takže lze počet
psů daného plemene odvozovat jen z počtu evidovaných odchovů a průměrného
věku psa 5-7 let. Za loňský rok bylo evidováno po zhruba 500 odchovech
bulteriérů a amerických stafordšírů, 600 rotvajlerů, po 300 brazilských
fil, dobrmanů a rhodézských ridžbeků, 150 anhlických stafordšírských
bulteriérů a 60 argentinských dog. Toto jsou jen evidovaní jedinci,
neevidovaní ale čistokrevní nejsou zahrnuti, stejně tak chybí statistika
pitbulů, kteří jiste nezaostávají za Amstafy. Při průměrném věku 7 let
a zvážení tzv.nepapírových štěňat docházíme k reálnému počtu
psů této skupiny mezi 20 000 až 30 000 jedinců. Takže bagatelizování, že
tito psi zaujímají nevýznamné místo ve statistikách poranění, protože
je jich málo, je záměrné skreslování faktů. Rovněž argument o vyšší
nebezpečnosti útoků těchto psů a jejich následků platí jen do jisté míry,
zpravidla dokud se do hlasatele tohoto argumentu nezakousne pes s dostatečnou fyzickou výbavou, jehož
plemeno na seznamu (zatím) není. Předesíláme, že
nechceme v žádném případě odvádět pozornost na jiná plemena psů,
neboť předložený zákon ohrožuje všechna plemena bez
rozdílu.
9) Pojištění
- Velmi letmo
- budeme vyžadovat, aby majitel byl pojištěn
- pojištění kryjící odpovědnost vlastníka zvířete za škody
Tato pasáž, která mohla být realistickou a přínosnou částí
návrhu, je odbyta stejně, jako záležitost identifikace a evidence psů.
K těmto článkům je nutné stanovisko veterinárních odborníků
stejně jako právníků, či odborníků v pojišťovnictví. Tyto však pan
poslanec ke spolupráci zřejmě nepřizval, stejně jako ignoroval i stanoviska
kynologů a jejich organizací v otázkách kynologie, kde si však osobuje
právo na uplatnění svých diletantských názorů.
10) Poslanec,
náš vzor.
- Poslanec je zde také od toho, aby problémy pomáhal řešit. Proto tedy náš
návrh zákona, který je jasně preventivní, a který chce problémům předcházet
- Všichni poslanci ve sněmovně se něčím zabývají, ale nejenom tím,
poslanec je i také od toho, aby reagoval na některé problémy. Samozřejmě,
že tento zákon nepřipravovali poslanci, ti k tomu dávali nějaké obecné
zadání, na tomto zákoně pracovali právníci, kynologové i veterináři a
prostě tento zákon připravili tihleti odborníci, my jsme s nimi tento zákon
konzultovali, to znamená, že ten člověk, který se tou problematikou zabývá,
nemusí být úplně specialistou na
- tady není co dodat, pan Kořistka vědomě lže
a odvolává se na spolupráci s kynology a veterináři, jejichž připomínky,
pokusy o kontakt a stanoviska bohorovně ignoroval.
11) Vycvik
nebezpečných psů - Toto je asi z původní verze zákona, nyní je to vypuštěno
a už to vůbec neřeší. Asi pochopil, že je lepší, když si lidé cvičí
psa sami, než kdyby ho necvičil nikdo..
- Nelze rovněž tolerovat, že výcvik provádějí často lidé bez patřičné
odbornosti
- Majitelé "bojových plemen" by navíc podle poslance Kořistky neměli
takové psy cvičit sami. I když zmínění poslanci nemají tuto zásadu ještě
zcela vyjasněnou, výcvik má podle nich provádět jen určitá skupina odborníků.
"Měl by to být někdo, kdo má osvědčení,"
- Nelze tolerovat, že výcvik provádějí mnohdy lidé bez patřičné
odbornosti.
- Jde spíše o to, že by ten výcvik měl být kvalitní
Již
první nesmysl je klasifikace plemen do skupin, které musí a které nemusí výcvik
podstoupit – viz předešlé odstavce. Každý pes, pokud přichází do styku
s lidmi, musí být ovladatelný a tedy vycvičen, veden, ale i držen
majitelem tak, aby nejen neohrožoval ostatní občany, ale dokonce je ani neobtěžoval
či neomezoval v jejich právech. To se týká i širší kategorie chování
než jen záruky toho, že pes nikoho nezraní. Chovatel musí za psa nést
plnou zodpovědnost se všemi právními důsledky, které mohou být ještě zdůrazněny
novou legislativou. Jak toto majitel psa naplní, je jen jeho starostí a
soukromou zodpovědností. Rovněž je jeho osobní věcí, k jakému účelu
chce svého psa používat a jaké zkoušky či závody s ním chce
absolvovat, ať již pro zálibu - agility, pulling, nebo pro praktické použití
– myslivecké zkoušky, záchranářství nebo discipliny pro služební použití,
obranu, stopařství, vyhledávání drog, slepecký průvodce, canisterapie
apod. A státem licencovaný cvičitel? Jak by takový výcvik měl vypadat? Není
to proveditelné ani fyzicky – viz počty psů, ale ani psychicky. Dobrý cvičitel
německých ovčáků zpravidla selže bez praktických zkušeností s některými
vyjmenovanými plemeny, která vyžadují specifický a zcela odlišný přístup.
A už vůbec si nelze představit, že by se vytvořila v samosprávních
orgánech struktura, schopná kvalifikovaně
a nestranně hodnotit odbornou, fyzickou a psychickou kvalifikovanost
takových „univerzálních“ cvičitelů a udělovat jim licence.
12) Omezovací
podmínky majitelů nebezpečných psů - Je nutné docílit zpřísnění podmínek
pro výcvik těchto zvířat.
- Na tom bude postaven i náš návrh., který bude obsahovat zpřísnění podmínek
pro chov a výcvik psů
-Co tak "hrozného" chceme v některých paragrafech pro omezenou
skupinu majitelů, kteří vlastní omezenou skupinu tzv. nebezpečných psů ?
Ty podmínky jsou čtyři: plnoletost, bezúhonnost, a nemožnost vlastnit
zvíře, pokud například majitel psa v minulosti týral.
-pokud navrhovaný zákon vstoupí v platnost, půjde o to, že chovatelé a
majitelé zmíněných psů nebudou smět být trestání, musejí být plnoletí,
bude se zjišťovat, zda jim nebylo v minulosti odebráno nějaké zvíře,
protože je týrali a podmínkou bude i pojistka.
- Je ovšem nutné velmi zpřísnit podmínky pro majitele těchto zvířat
- Poslanci také chtějí stanovit podmínky, kdo všechno může psy tzv.
"bojových plemen" vlastnit. "Ze zahraničních zkušeností víme,
že trestaným osobám může být zakázáno takové psy vlastnit,"
- Unie svobody hodlá ve svém návrhu uplatnit ty části zahraničních zkušeností,
které například neumožňují chování těchto psů dříve trestaným osobám
nebo těm, jímž bylo už v minulosti opatrovnictví psů odňato
- Já bych chtěl říct, že dnes je v Evropě všude zakázán zápas se psy a
Česká republika také podepsala tuto úmluvu. Já myslím, že tohle nám
nehrozí. Jde spíše o to, že by doopravdy někteří lidé tyto psy
vlastnit neměli
- My
jenom říkáme, že majitelé plemen vyjmenovaných v našem zákonu musí
splnit přisnější kritéria
- My říkáme, že majitelé kteří chovají nebo vlastní některé vybrané
plemena musejí být v přísnějším režimu, musejí být plnoletí, musí mít
pojistku, musí být bezúhonní a nesměli v minulosti týrat zvíře.
(viz předešlé)
13) Poplatky
- měl by se za něj platit speciální poplatek
- Pokud splní tyto podmínky a zaplatí roční poplatek 2.000,- Kč, může
psa vlastnit. U hromadného chovu psů, kteří jsou ve velké většině chování
za účelem zisku, je tento poplatek 50 tisíc korun na pět let. Samozřejmě o
těchto principech i číslech se bude ve sněmovně, tak jak je to u každého
zákona běžné, vést diskuse a nechápu tedy hysterii.
- Diskusi pravděpodobně vzbudí požadavek na speciální poplatek za to, že
takového psa chovají. V návrhu se uvažuje o dvou tisících. Ovšem v zákoně
jsou stanoveny až desetitisícové sankce, pokud chovatelé podmínky nedodrží
a také možnost trestního postihu.
(viz předešlé)
14) Odvolaní
se na ostatní občany . Populární jsou výrazy "DĚTI", "PÍSKOVIŠTĚ",
"MILIONY OSTATNÍCH OBČANŮ"
- Chceme prostě, aby běžný občan, který se prochází například na
ulici, nebo děti, které si hrají na pískovišti, nemusejí mít obavy, že
budou napadeni tímto psem.
- V této zemi nežijí jen chovatelé a majitelé psů. Většina občanů psy
nemá, a proto bude záležet na vzájemné toleranci, pochopení a slušnosti
- Musíme si uvědomit, že v této zemi nežijí jen chovatelé a majitelé psů.
Většina občanů psy nemá, a přesto je denně konfrontována s chodníky a
parky znečištěnými psími exkrementy, volně pobíhajícími psy i jejich
mnohdy bezohlednými majiteli. A co teprve ukázněný psovod, který má své
zvíře řádně na vodítku a přesto je napaden volně pobíhajícím psem !
Tito lidé spokojeni se současným stavem rozhodně nejsou a volají po nápravě.
- Prostě chceme do problematiky vznést řád, po kterém volá již dlouho
nejen odborná veřejnost, ale i ostatní občané, kteří žádného psa
nevlastní a jsou denně konfrontování s neukázněnými majiteli psů.
- Nejdůležitější smysl však vidíme v tom, že se snažíme vytvořit
normu, která by vytvořila dobré předpoklady pro dobré soužití lidí i
pejsků.
- je to o té prevenci, a rozumný člověk nechce aby pobíhali volně zvířata,
aby tady docházelo k napadení lidí, je třeba tady si uvědomit, že v české
republice nejsou jenom kynologové a pejskaři, ale mnoho milionů lidí, kteří
jsou dnes a denně konfrontování s těmi nezodpovědnými lidmi
Ano psí
exkrementy, dětská pískoviště, tolerance a slušnost pobíhající
bezohlední majitelé psů, , miliony lidí a tady je ten ochránce řádu a
bezpečnosti veřejnosti. To jsou ta správná hesla když dojdou argumenty.
Jestli tomuhle se neříká populizmus, tak nevíme, čemu by se mělo tak říkat.
Je to však i určitý unikát – je to první český politik který si lepí
svou politickou kariéru za použití psích hovínek!
15) Připrava
zákona, zdůraznění neovlivnění medii
- Zákon jsme začali připravovat už dříve z toho důvodu, že si myslíme,
že je třeba udělat nějakou právní normu, která tuto problematiku dostane
do jednoho zákona a ne, jak je zatím stále roztříštěna v nejrůznějších
normách, nařízeních, vyhláškách a zákonech.
- Já bych chtěl říct, že normu připravujeme už několik měsíců, to
znamená, že nereagujeme na nějakou mediální kampaň v novinách nebo v
rozhlase a v televizi
- Všechny své návrhy jsem konzultoval s kynology a ochránci zvířat. Ohlasy
z odborné veřejnosti jsou zatím velmi dobré.
- Myslím si, že tato právní úprava, pokud se povede prosadit do zákona, a
my jsme jí už před rokem navrhovali a sněmovna bohužel náš návrh nepřijala,
myslím si, že bude velice dobrá. A odborná veřejnost, hlavně veterináři,
po téhle věci volají
Další by
bylo jen plýtváním slov a Vašeho cenného času. Nechtěli jsme pana
poslance Kořistku nijak pošpinit, vpodstatě jen odpovídáme na jeho vlastní
výroky a stanoviska a poukazujeme na jeho nepoctivý přístup k celé záležitosti.
Vám pak, vážení paní a páni poslanci, jsme chtěli jen poskytnout další
fakta a informace.
Věříme,
že projevíte stejnou státnickou moudrost jako vláda, která již návrh
tohoto zákona zamítla.
Přejeme Vám
hodně úspěchů ve Vaší nelehké práci.
Představitelé
občanské iniciativy Jeden metr.